back

Tippelt Hynek: Idea a afekt podľa Spinozu

http://www.martinus.sk/?uItem=117229



Príklad výberu témy: IAS 2.1.1

...znamená, že účastník si vybral:
tému : Pojmový charakter ideje
v práci : Idea a afekt podľa Spinozu
...................................................................................

2 Idea jako konstituent afektu

2.1 Spinozovo pojetí ideje
2.1.1 Pojmový charakter ideje
2.1.2 Reprezentační charakter ideje
2.1.3 Propoziční charakter ideje
2.1.4 Voluntární charakter ideje
2.1.5 Konativní charakter ideje
2.1.6 Holistické pojetí ideje
2.2 Typologie idejí
2.2.1 Síla idejí
2.2.2 Stupně poznání
2.2.2.1 Čtyři způsoby poznání
2.2.2.2 Poznání z doslechu
2.2.2.3 Vágní zkušenost
2.2.2.4 Neadekvátní poznání esencí
2.2.2.5 Je každé neadekvátní poznání nepravdivé?
2.2.2.6 Čtvrtý druh poznání
2.2.2.7 Jistota a pravda
2.2.2.8 Tři způsoby poznání
2.3 Spinozovo pojetí afektu
2.3.1 Transitivní povaha afektu
2.3.2 Afektivita a konečnost
2.3.3 Afekt a jeho vztah k pojmu emoce
2.3.4 Dva typy existence
2.3.5 Aktivita a pasivita afektů
2.3.6 Srovnání stoické a Spinozovy kategorizace afektů
2.3.7 Inkrementalismus Spinozova pojetí afektu
2.3.8 Spinozova teorie afektů jako výraz jeho holistické ontologie
2.3.9 Otázka Spinozova psychofyzického paralelismu
2.3.10 Holistická interpretace Spinozovy teorie o atributech
2.4 Vztah ideje a afektu
2.4.1 „Radostná idea“
2.4.2 Idea konstituuje afekt
2.4.3 Primát ideje nad afektem
2.4.4 Variace afektů jako důsledek změn v chápání příčin
2.4.5 Afekty jako vlastnosti idejí
2.4.6 Otázka Spinozova racionalismu
2.4.7 Spinozův kognitivismus
2.4.8 Holistické pojetí vztahu ideje a afektu
2.4.9 Conatus a koncept nevědomí

3 Moc rozumu nad afekty
3.1 Vztah myšlení a emocí – dvě tradice
3.1.1 „Rozum je a má být pouze otrokem vášní“
3.1.2 „Afekt je a má být otrokem rozumu“?
3.2 „Kde je afekt, má být rozum“?
3.2.1 Smířlivá povaha rozumu
3.2.2 Zdánlivý protiklad myšlení a pudů
3.2.3 Radostné porozumění
3.2.4 Smířlivý postoj k afektům
3.2.5 Etika a satira – dva způsoby pojednání afektů
3.2.6 Porozumění jako přijetí
3.3 Afektivní základ moci rozumu
3.3.1 Chyba rozdvojení
3.3.2 Afektivita jako lidský způsob existence
3.3.3 „V sobě uzavřená“ afektivita
3.4 Proměna afektivity z pasivní v aktivní
3.4.1 Proč se zbavit vášní
3.4.2 Iracionalita pasivních afektů
3.4.3 Reinterpretace afektů
3.4.4 Změna afektivity vytvářením adekvátních idejí
3.4.4.1 Separace vnějších příčin?
3.4.4.2 5p3 jako Spinozova filosofická psychoterapie
3.4.4.3 Kognitivistická interpretace
3.4.4.4 5p3 jako instantní strategie sebeosvobození
3.5 Idea Boha jako nejmocnější afekt
3.5.1 Věčnost
3.5.2 Věčnost esence lidského těla?
3.5.3 Sub specie aeternitatis
3.5.4 Inkrementální holismus jako filosofický lék
3.5.5 Amor Dei intellectualis

4 Spinozismus a psychoanalýza
4.1 Poznání esencí a analytická práce
4.2 Holistický předpoklad psychoanalýzy
4.3 Spinozistický koncept vztahu ideje a afektu jako obecná forma psychoanalytické
hypotézy 4.4 Mechanismus štěpení a psychofyzický problém
4.5 Spinozovský inkrementální holismus jako překonání paranoidně-schizoidní pozice
4.6 Pud smrti jako součást conatu
4.7 Inkrementální holismus jako teoretická báze vyrovnaného životního postoje
4.8 Spinozismus jako možný světový názor psychoanalýzy

5 Závěr
5.1 Pojem ideje
5.2 Pojem afektu
5.3 Vztah ideje a afektu
5.4 Moc rozumu nad afekty
5.5 Smutek jako metafyzická chyba
5.6 Spinozova teorie mysli a psychoanalýza

Link:
http://www.neurobik.vspace.sk/